Již mnoho let se v USA těší oblibě rodinné automobily kategorie MPV. Tento trend, pomalu ale jistě, proniká čím dál razntněji i na starý kontinent. V této kategorii minivanů si v USA dlouhodobě drží prvenství především koncern Chrysler se svými modely Chrysler Town and Country, Plymouth Voyager a Dodge Caravan. Jedná se v podstatě o stejný automobil, lišící se pouze různým rozvorem náprav, motory resp. výbavou. V Evropě tento vůz známe převážně pod prodejním názvem Chrysler Voyager.  Proč si tento vůz drží na americkém trhu již řadu let prvenství v prodejnosti? Možná proto, že byl první. Pojďme se proto podívat na historii vzniku tohoto vozu, který se zcela jistě stal zakladatelem a průkopníkem MPV.

DODGE CARAVAN 1988
Pomyslným otcem a matkou byli Hal Sperlich a Lee Iacocca (ano, právě ten, který stál u zrodu i legendárního Fordova Mustangu). Jejich společnou myšlenkou byl automobil, který byl pracovně označován Mini-Maxi. Tento název vyjadřoval vše potřebné - malé rozměry vozu a velký vnitřní prostor. Vtip a genialita byla v tom, že tento vůz byl zkonstruován na základě mechanických částí vozů třídy K-car (Chrysler Le Baron, Dodge Aries. atd.). Vůz nesl kódové označení T-115. 

Představen byl v listopadu roku 1983 (tedy o rok dříve nežli Renault Espace, kterého Evropani velice rádi označují jako průkopníka kategorie MPV) a okamžitě se stal doslova prodejním hitem. Ocenily ho hlavně rodiny hledající prostor a pohodlí velkého STW. Velké automobily typu VAN, jako např. Chevrolet G20 nebo Dodge RAM VAN, začaly být v té době příliš velké a žíznivé a proto byl nový minivan zajímavou alternativou. Zajímavostí také je, že T-115  se pro svoji naprosto plochou podlahu a vyjímatelná zadní sedadla zařadil podle platných US zákonů mezi nákladní automobily. Toto zařazení uvítal především výrobce, protože pro nákladní automobily platily méně přísné bezpečnostní a emisní normy.

Když konkurence bezmocně sledovala prodejní úspěchy Chryslerova MPV, nezbylo jí, než se pokusit zareagovat podobnými vozy. První pokus se však nezdařil. Ford představil typ Aerostar a GM reagovalo Chevroletem Astro  resp. GMC Safari. Oba tyto vozy však nesklidily zdaleka takový úspěch jako Chrysler. Důvodem byla konstrukce, která vycházela z nákladních pickupů,  tzn. klasický rám podvozku, velké motory (oproti Chrysleru) a pohon kol zadní nápravy. Tato "zastaralá" i když klasická koncepce nemohla v době zmenšování rozměrů karoserií a snižování spotřeby paliva soutěžit s jednoduchostí a kompaktností MPV od Chryslera.

Chryslerův minivan se začal vyrábět v americkém St. Louis a kanadském Windsoru. Tři roky po představení prvního minivanu následovala varianta s prodlouženou karoserií (nesla označení Grand) a v motorové nabídce se představil první šestiválec. V roce 1990 byl vyroben již dvoumilióntý chryslerův minivan. O rok později, kdy došlo k první rozsáhlejší modernizaci, byla představena verze s pohonem 4x4. V tu dobu se minivany pod názvem Chrysler Voyager začaly montovat pro evropský trh v provozech firmy Eurostar v rakouském Grazu. Jednalo se o společný podnik firem Chrysler a Steyr-Daimler-Puch. Novinkou pro evropský trh byl vznětový italský přeplňovaný čtyřválec VM o objemu 2.5 l, který bohužel svoji poruchovostí výraznou měrou přispěl ke skutečnosti, že v Evropě Voyagery zaujímaly v řebříčcích poruchovosti poslední místa. V roce 1992 byl ohlášen třímiliontý vyrobený vůz! Všechny verze měly od té chvíle standardně airbag řidiče. Také je představena užitková verze Mini Ram Van. V roce 1995 byla představena další modernizovaná generace lišící se především zaoblenou karoserií. Nastává další výrazná kapitola tohoto oblíbeného minivanu, který svoji prodejností na americkém kontinentu nenachází konkurenta a v prospektech showroomů je označován za najprodávanější minivan na světě ...   

Pro nás se stal předmětem testu tentokráte Dodge Caravan 2.5 l z roku 1988. Dnes už tento vůz můžeme zařadit mezi  americké automobily, které změnily svět. V roce 1988 nesl ještě tento minivan tvary první legendární série od které se na pohled lišil jen přední maskou. Zde byly po mírném faceliftu umístěny místo původních čtyř hlavních světlometů a čtyř blikačů, situovaných do párů umístěných nad sebou, pouze dva velké obdélníkové hlavní světlomety s pod nimi umístěnými rozměrnými blikači.  Před námi stojí nejlevnější verze tohoto MPV s minimální výbavou a s krátkým rozvorem náprav. Přesto dokáže cestujícím nabídnout mnohem více, nežli kterýkoli jiný automobil. Je to především zásluhou prostoru, kterého zde nalezne opravdu každý více než dostatek. Vděčíme za to důmyslně obestavěnému protoru s využítím každé jeho části. Dodge má totiž jinak půdorysné rozměry jako běžný evropský osobní automobil. Při prvním pohledu určitě zaujme výrazná přední maska, překypující chromem a klasické chromované nárazníky, které při bližším ohledání dokazují, že na nich výrobci ocelí opravdu nešetřili. Přesto, že na tvarech tohoto vozu nenajdeme žádné extravagance ani neobvyklé tvary, můžeme konstatovat, že karoserie má zajímavé proporce odlišující ho od všech ostatních evropských vozů stejné třídy.
Řidiči i spolujezdci na předním sedadle umožňují vstup více než dostatečně rozměrné dveře, což lze říci i o zadních posuvných dveřích, které jsou pouze na pravé straně ve směru jízdy, což jistě přispívá i k větší tuhosti karoserie. Pro nakládání rozměrných nákladů slouží zadní výklopná stěna. Cestujícím na zadních sedadlech je určena třímístná lavice s loketními opěrami, která se dá pomocí dvou pák scela vyjmout. Dodge se tak promění v “dodávkové” vozidlo s dokonale plochou podlahou. Můžeme se setkat i se sedmimístnou verzí, kde vzadu nalezneme dvě řady stejně vyjímatelných sedadel.
Plochá podlaha pokračuje bez přerušení v podstatě až pod přístrojovou desku a umožňuje tak i pohodlné procházení mezi předními sedadly.  Spokojená posádka zde nalezne vše, co k pohodlnému cestování potřebuje a to všudypřítomnými držáky nápojů počínaje a klimatizací konče. K tomu všemu ještě přispívá výhled, nebo lépe řečeno “nadhled”, který umožňuje jak vyšší poloha sedadel nad vozovkou tak i velká zasklená plocha. Samozřejmostí je příjemně měkké odpružení celého podvozku.
Motor o nevelkém obsahu 2.5 l dokáže uspokojit nenáročného řidiče, který nevyžaduje nijak oslnivé jízdní výkony, ale upřednostňuje pohodlnou jízdu při příznivé spotřebě paliva. Třírychlostí automatická převodovka navíc neumožňuje vysoké cestovní rychlosti. Na druhou stranu maximálního kroutícího momentu tento motor dosahuje už při 2800 ot/min. Nejspokojenější jsou motor i převodovka při rychlostech okolo 55 MPH. což zhruba odpovídá 90 km/hod. Ikdyž se i mnohem vyšší rychlosti nijak neodrazí na pohodlí cestování nebo hlučnosti, rapidně stoupá neekonomičnost jízdy.

Co dodat na závěr? Snad jen to, že první "hranaté" série tohoto minivanu, které ještě nedávno houževnatě plnily úlohu rodinného nebo často i firemního pracanta s mnoha tisíci mílemi na tachometru, můžeme dnes již zcela bez ostychu označit za sběratelské kousky.

Obchodní název: Dodge Caravan 1988
výrobce:  Chrysler Motor Corporation, Canada
karoserie: minivan s posuvnými dveřmi na boku a výklopnou stěnou v zádi
motor:  řadový zážehový čtyřválec uložený napříč, kapalinou chlazený, rozvod OHC (ozubený řemen)
obsah: 2501 ccm
vrtání, zdvih: 87.50 mm, 104.00 mm
kompresní stupeň:    8,5
max. výkon:  101 HP (74kW)
max. kroutící moment: 183 N.m / 2800 ot./min
příprava palivové směsy:  jednobodové elektronické vstřikování
převodovka: automatická třírychlostní (bez lock-upu) s náhonem na přední kola
nápravy: přední typu Mc Pherson, zadní tuhá s Panhardskou tyčí, podélná listová pera
řízení: hřebenové s posilovačem
free-riders@email.cz
Copyright Harry 2016  All Rights Reserved