Free Riders

Při odstavení auta k zimnímu spánku je nutné zachovat jistá pravidla. V první řadě je nutné správně odhadnout okamžik, kdy přestat jezdit. Toto je obvykle dříve nežli silničáři rozhází první tuny soli. Pokud s touto hrůznou činností začnou z důvodů sněžení, je to jednoduché, ovšem častěji bývá příčinou spíše obava z námraz, což se nám zjišťuje už podstatně hůř.Vyjedete-li i přesto, že již první oranžové vozy začaly brázdit naše silnice, nachytáte spolehlivě na spodek vozu nemalé množství soli. Tato sůl pak bude přes zimu vesele konat své zhoubné dílo i na odstaveném autě, obzvláště máte-li jej v garáži s teplotou do 10 stupňů. Na jaře pak můžete být velice překvapeni, co všechno vám na voze "vykvetlo". Zde je tedy několik zásad, které je nutné dodržet, aby po přečkané zimě bylo naše auto opět v dobré kondici:

VOZIDLO MUSÍ BÝT ODSTAVENO NAPROSTO ČISTÉ, V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NESMÍ PŘED TÍM PŘIJÍT DO KONTAKTU S POSYPOVOU SOLÍ !!

Neméně důležitou věcí je to, aby auto bylo ukládáno zásadně dobře prohřáté alespoň desetikilometrovou jízdou! Nesmírně škodlivý je například tento postup: Napadl první sníh. Auto (studené) nastartujeme, vyjedeme před garáž, umyjeme jej, znovu nastartujeme, zajedeme dovnitř a odstavíme na celou zimu. To je to nejhorší, co můžeme udělat! Vlhkost, vzniklá spálením benzínu a zkondenzovaná na studených stěnách válců motoru a ve výfuku, bude po celou zimu nepříznivě působit a je schopna například úplně zničit zcela nový tlumič výfuku. Vnitřní stěny válců motoru, nechráněné navíc ani olejovým filmem, který se při studeném motoru nestačil vytvořit, budou korodovat a na jaře při prvním nastartování z nich "strhnete" tolik materiálu, jako kdybyste ujeli 30 až 50 kilometrů. Rovněž naprostý nesmysl je pravidelné natáčení motoru vždy po několika týdnech, "aby se obnovil olejový film". To se stejně nestane, neboť nedojde při běhu na prázdno k dostatečnému ohřátí oleje. Naopak, všude zkondenzuje vlhkost s negativními důsledky uvedenými výše. Proto zásada číslo dva:

AUTO ODSTAVUJEME DOKONALE PROHŘÁTÉ JÍZDOU A NASTARTUJEME OPĚT AŽ TEHDY, BUDEME-LI S NÍM CHTÍT NA JAŘE VYJET !!

Tak tedy jaký by měl být ideální postup. Sledujeme pozorně předpovědi počasí a jakmile začnou klesat ranní teploty pod nulu, případně hrozí nebezpečí sněžení, připravíme se na odstavení vozu. Je třeba vystihnout poslední suchý den a auto dokonale umyjeme. Pokud jsme si jistí, že jsme nechytili nikde žádnou sůl, je lépe nevystříkávat spodek, neboť vyschnutí trvá poměrně dlouho, obzvláště v nevětrané garáži. Pak nastartujeme a ujedeme nejméně 10 km. Po návratu ihned zajedeme do garáže, vypneme motor a již nestartujeme. Chceme-li být opravdu pečliví, vyšroubujeme po vychladnutí postupně svíčky, pomocí např. injekční stříkačky stříkneme do každého válce trochu konzervačního oleje (např. Konkoru) a svíčky opět zašroubujeme. Odpojíme akumulátor, případně jej přemístíme do tepla. Zvedneme vůz a podložíme jej tak, aby se pneumatikami lehce dotýkal země. Ulevíme tím jednak pružinám a také předejdeme deformacím pneumatik z dlouhého stání na jednom místě. Nejsme-li si jisti zda do auta neteče, zkontrolujeme prostor pod kobercem nebo gumou a když je třeba tak vše vyjmeme a vysušíme. Karoserii pečlivě navoskujeme kvalitním přípravkem, necháme mírně pootevřená okna vozu a celé auto přikryjeme lehkou látkovou plachtou, starými dekami a podobně. Je to nejen kvůli prachu, ale i jako ochrana proti různým domácím zvířátkům, která mohou proniknout do garáže.

Potom si teprve můžeme v klidu odpočinout s vědomím, že naši klasickou ameriku zachováme dlouho v perfektním stavu.