Ale fakta hovoří za vše. Americká auta se v každodenní náročné službě natolik osvědčila, že se dokonce našla v ČR firma, která pro místní policejní sbory americké policejní speciály dováží a samozřejmě také servisuje.
A čím takový americký policejní speciál disponuje ve srovnání s běžně používanými civilními auty, nejčastěji škodovkami?
1) Především, pořizovací cena mírně ojetého amerického policejního speciálu (který však stále svojí životností běžné civilní auto předčí) s prostornou karoserií a kompletní policejní výbavou je srovnatelná s pořizovací cenou naprosto nevyhovující civilní škodovky bez jakýchkoliv úprav.
2) Spotřeba paliva obou konkurentů v náročných provozních podmínkách policejní služby je téměř srovnatelná. V provozu v zimních podmínkách může být dokonce příznivější US speciál, který disponuje zařízením urychlujícím zahřátí motoru na provozní teplotu. Ještě jedna informace, která asi bude pro člověka systematicky "krmeného" zaručenými informacemi o závratné spotřebě "amerik" dosti neuvěřitelná: při testech u nás nejčastěji používaného policejního US speciálu Dodge Intrepid, kdy byly tyto vozy extrémně zatěžovány zkouškami zrychlení, zpomalení, průjezdy zatáček ve vysokých rychlostech atd., byla naměřena spotřeba pouhých 10 litrů /100 km.
3) Když si vyberete dobrého dealera, ceny náhradních dílů jsou stejné, často však dokonce nižší, nežli na evropské automobilové produkty, nehledě na skutečnost, že civilní vůz těchto dílů spotřebuje mnohem více.
4) Strážník je ušetřen riziku, že po delším stání služebního vozidla se zapnutým výstražným zařízením nenastartuje z důvodu vybytí akumulátoru, protože US speciál má (přirozeně) zesílenou elektrosoustavu pro provoz přídavných zařízení.
5) Riziko vysoké spotřeby náhradních dílů také eliminuje také zesílené zavěšení kol. Známé jsou případy, kdy při jízdě "na maják" po přejetí běžného kanálu na ubohé služební škodovce zůstalo zdeformované spodní rameno přední nápravy.
6) Prostorná karoserie skýtá možnost pro umístění potřebné výbavy, včetně bezpečnostní dělící přepážky oddělující zadrženou osobu od předních sedadel. Přepravu takové osoby pak může v naprostém bezpečí realizovat pouze jeden policista. Jako tragický odstrašující příklad si můžeme představit u nás ještě stále používanou škodu fabii (některými uživateli výstižně nazývanou "fóbie" s přídomkem "klaustro"), která je vhodná snad jen pro přepravu jednočlenné dámské posádky do nebližšího supermarketu. Do takového auta je problém vtěsnat se na zadní sedačku (a hlavně tam pak vydržet) zcela dobrovolně, natož pak do těchto "dětských" prostor cpát násilím zadrženého, který evidentně policejní fábií cestovat nechce (a není se mu nakonec také co divit).