JEZDIT V ZIMĚ?
Že zimní provoz autu škodí všichni jistě víme. Jsou však mezi námi i tací, co jsou přesvědčeni, že zima nemá na automobil zas až tak zhoubný účinek. Každopádně pro všechny je na následujících řádcích, kde se mi podařilo nasbírat co nejvíce informací o tomto problému, vysvětleno, jaký zhoubný vliv má zimní období na náš automobil a jaké nebezpečí v sobě provoz v tomto období skrývá. Nejprve si musíme říci, že největší nepřítel automobilu v zimě není mráz, sníh nebo větší nebezpečí havárie, ale především SŮL! Soli si na našich silnicích automobily užijí opravdu požehnaně. Od podzimu až do jara se jenom solí a solí, a proto u nás v zimě nelze vyjet s vozem prakticky ani na metr, aniž by nepocítil účinky soli. Že účinky soli jsou doslova a do písmene děsivé, dokazují následující fakta:
Na úvod jeden uváděný číselný údaj, prý do posledního zbytku ověřený praxí. Jedna zima, tedy období od listopadu do března (záleží na momentálních meteorologických podmínkách), způsobí na vozidle větší škody, než 10 (slovy deset) letních sezón! Nezáleží na počtu ujetých kilometrů! Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Žádné nátěry spodku těmi nejdražšími zahraničními materiály, žádné vosky na lak a chrom, žádný přípravek v dutinách nedokáží zcela eliminovat působení soli. Nyní si řekněme, jak a kde koná sůl svoji doslova zhoubnou činnost:
Na karoserii nejvíce trpí dutiny, tedy prahy, duté nosníky, držáky na hever apod. Ale nejen to. Narušována jsou hlavně místa, kde jsou u automobilů dva nebo více plechů na sobě, spojená pouze bodovými sváry (např. horní uložení předních tlumičů apod.). Do všech uvedených míst se sůl velmi snadno dostane, buď kapilárním efektem mezi plechy, nebo ve formě jemné vodní mlhy, a prakticky již není možné ji dostat ven. Voda se časem sice vypaří, ale sůl zůstane. Protože v těchto místech nikdy nedochází k intenzivnímu proudění vody, není tedy možno ji ani vypláchnout. Čistá voda se pouze k soli dostane, rozpustí ji a paradoxně vytvoří opět agresivní prostředí. Když opět vyschne, zbude sůl. Znamená to tedy, že sůl, usazená během zimy, působí vlastně i v létě kdykoliv se vůz namočí. Proto v podstatě zimní podmínky pak panují v nejohroženějších místech automobilu neustále.
Ale nejde jen o karoserii. Sůl se velmi dobře usazuje například i na voštinách chladiče, které dokáže relativně brzo zcela zničit. Odcházejí brzdové trubky i hadičky. Hliníkové díly (např. ozdobné mřížky a lišty), stejně jako díly ze zinkálu (kliky, zámky) vytvářejí se solným roztokem v okolí železných upevňovacích šroubů elektrochemickou reakci a doslova se rozpadají před očima. Rovněž i např. drobné poškození prachovky čelistníku brzdy má za následek působením soli až několikanásobně zrychlené "zakorodování" pístku a tak dále....
Neuvěřitelné? Inu, je to tak. Pokud však přesto budete nuceni používat svůj běžný automobil v zimě, je zde několik rad, jak alespoň částečně eliminovat rozsah škod, které způsobuje sůl. V praxi to znamená alespoň se pokusit zabránit soli vniknout na nejohroženější místa na automobilu.
JAK NA TO?
1) Ošetříme všechny dutiny vozu. Dnes je k tomuto účelu již dostatek různých výrobků. Pokud touto metodou nebyly dutiny ošetřeny déle než jeden rok, je dobré nástřik alespoň dvakrát opakovat v intervalu cca 1 měsíc.
2) Velmi pečlivě prohlédneme spodek vozu a podle potřeby opravíme (základní barvou). Pak použijeme některou z ochranných nátěrových hmot. Není třeba vytvářet žádné velké vrstvy! Silná vrstva se totiž snadno "odfoukne" a vytvoří pod sebou ideální korozní prostředí.
3) Stejným ochranným přípravkem ošetříme také všechny šroubové spoje na spodku vozu, jako např. šrouby uchycení sedadel, nárazníků apod., ale nezapomeneme také ošetřit plechové nárazníky a to z vnitřní strany (jsou-li zde již korozí napadeny použijeme přípravek na dutiny).
4) Pokud nám do vozu někudy zatéká je nutné to odstranit. U automobilů s protihlukovými a isolačními koberci by se mohlo stát, že na jaře budou nasáklé solí a tudíž zralé na vyhození.
5) Přípravek na dutiny aplikujeme hadičkou pod všechna gumová těsnění oken a pod vnější stěrací lišty bočních oken. V případě předního a zadního okna se často tímto způsobem dá kupodivu s úspěchem odstranit i zatékání.
6) Odmontujeme a doma uložíme ozdobné plechové kryty kol, ozdobné lišty, štítky atd. Otvory zalepíme lepící páskou a zatřeme přípravkem na ochranu spodku automobilu.
7) Namažeme veškeré mechanismy, zámky, panty dveří a kapot, seřizovací šroubky reflektorů apod. Motor a převodovku už raději nemyjeme. Mastný šmír sice není nic estetického, ale zato dobře konzervuje.
8) Ošetříme celou karoserii silnou vrstvou kvalitního vosku, hlavně chromované díly.
Výše uvedené body se však doporučuje dodržovat i u automobilů, které v zimě nejezdí. V takovém případě mají velkou účinnost a vyloučí jakoukoli korozi.
Závěrem je opět nutné poznamenat jeden velice důležitý fakt Není velký rozdíl mezi tím "jezdit v zimě málo" nebo "jezdit v zimě každý den". Padesát kilometrů ujetých v klasických zimních plískanicích stačí auto nasytit solí prakticky na maximální možnou míru a pak už je to jedno. Proto má smysl buď nejezdit vůbec, nebo se smířit se skutečností a vůz normálně používat.
Tolik o soli. Další hrozbou pro automobil jsou samozřejmě studené starty, které škodí motoru. Ztuhlý olej v manuálních převodovkách dále nesmírně namáhá synchrony, korozí rychle ubývají brzdové kotouče atd. atd. A další zkušenost: na 30 let starém voze nikdy nejetém v zimě, není problém povolit jakýkoliv šroub na podvozku, dokonce ani ten, kterého se naposledy dotkli v automobilce. Zkuste to ale na autě, které jezdí po celý rok a je třeba jen pět let staré.
Tak příjemnou zimu ! :o)
free-riders@email.cz
Copyright Harry 2016 All Rights Reserved
Co je to za otázku, sakra? Jezdit se přece musí každý den i v zimě! Samozřejmě! Jsem ale přesvědčen, že následující řádky by si měl dobře přečíst každý motorista, kterému není lhostejné, co se v zimě s jeho plechovým miláčkem děje. V případě, že doma chová vzácný automobilový kousek, by měl číst o to pozorněji:
